Turistické cíle v okolí obce Uherský Ostroh

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.