Turistické cíle v okolí obce Uherské Hradiště (část)

Celodřevěná vyhlídka nestandardní konstrukce byla postavena v roce 2018. Vznikla jako pokus o nenásilné začlenění stavby do krajiny. Vyhlídka byla postavena za podpory Fakulty výtvarných umění v Brně VUT a občanského sdružení Jiná Krajina jako semestrální práce během studia.

Sousoší Panny Marie je sochařská barokní práce značné úrovně z 1. poloviny 18. stol. Umístěna zde na památku purkmistra Pavla Přenského, zabitého Uhry při obraně města v roce 1620. Nachází se na Bartolomějském náměstí. Toto je kopie.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Nížinné přemyslovské hradisko chráněné vodními toky, příkopem a hliněným valem s dřevěnou konstrukcí bylo založeno nejpozději na přelomu 11. a 12. stol. Opevněný areál byl zničen požárem na konci 12. stol.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Bývalá židovská synagoga byla postavena r. 1840 v historizujícím slohu na místě starší modlitebny z 18. stol. Poté, co přestala sloužit svému účelu, byla využívána jako skladiště. V l. 1991-1993 byla stavebně upravena na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne. Patří mezi kulturní památky ČR.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.