Turistické cíle v okolí obce Moravské Budějovice

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.

Pravěké i slovanské hradiště se nacházelo na úzkém skalnatém výběžku obtékaném ze tří stran řekou Dyjí jižně od obce Chvalatice.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného Lichtenburky v 1. polovině 14. století. Roku 1465 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Po roce 1542 byl hrad znovu opraven proti hrozícímu tureckému vpádu. Od roku 1580 se již uvádí jako pustý.

Kamenná hláska jako strážná věž hradu Cornštejna byla vybudována kolem roku 1478. Po staletích chátrání byla zásluhou Jihomoravského muzea Znojmo opravena a vybavena schodištěm s vyhlídkovou plošinou. Od května 2025 je přístupná veřejnosti.

Zřejmě ve 2. pol. 14. století vystavěli vladykové ze Ctidružic nad rybníkem tvrz. Kdy a kým došlo k přestavbě na zámek není známo, zbořen byl v 70. letech 20. stol. Na jeho místě prodejna, dnes obytný dům. Zachovány hospodářské budovy dvora.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

V Moravských Budějovicích na rohu náměstí Čs. armády a Purcnerovy ulice. Původně dva renesanční objekty, sklep domu obráceného do náměstí postaven před požárem města 1532. Sjednoceny atikou, současný vzhled pochází z novogotické přestavby v 19. stol.

V jádru pozdně renesanční jednopatrová barokní budova na obdélném půdorysu. V letech 1779 a 1818 byla klasicistně upravena Na průčelí je pamětní deska kněze a spisovatele Václava Kosmáka. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a fortna zvaná „Pod farou“.

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.