Turistické cíle v okolí obce Mohelno

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Původní dřevěný lovecký zámeček nechal vystavět Ludvík Raduit de Souchez v 80. letech 17. stol. Roku 1879 nechali na jeho místě Locatelliové postavit tento bohatě zdobený historizující zámek. Dnes slouží jevišovický Nový zámek jako domov pro seniory, park však je veřejnosti přístupný.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.

Gotický hrad přestavěli postupně jeho majitelé na renesanční zámek. V 17. st. dal Jan Ludvík Raduit de Souchez dostavět východní křídlo a kapli sv. Ludvíka na někdejší gotické baště. Novodobá rekonstrukce umožnila muzejní využití zámku (Moravské zemské muzeum).

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Renesanční kaple z r. 1560 původně obklopená hřbitovem. Věž přistavěna r. 1838. Do lodi zasazeny barokní náhrobky. Na rozhraní 16. a 17. století zde působili němečtí kazatelé ze sboru švýcarských bratří.

Barokní kaple, vybudovaná r. 1691 Jiřím Hausperským z Fanalu. Čtyřapsidová centrála má v interiéru trojúhelníkový půdorys, zaklenuta je kupolí s lucernou. Pod kaplí krypta. Poškozena byla dělostřeleckým zásahem během bojů o Rosice roku 1945.

Polygonální kaplička z r. 1847 na místě starší, snad z 18. století. Stojí nad prameny, které zásobovaly od třetiny 19. stol. kašnu v Rokytné. V r. 1971 byla kaplička opravena a znovu slavnostně vysvěcena. Kolem vede naučná stezka.