Turistické cíle v okolí obce Mohelno

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Jeden z nejzachovalejších smírčích křížů v okrese Třebíč; velmi pečlivě opracovaný. Nedaleko se nachází ještě jeden s reliéfem templářského kříže.

Socha Panny Marie z mušlového vápence byla na dalešickém náměstí slavnostně odhalena ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018. Zhotovil ji sochař Josef Červinka z Brna během šesti měsíců. Má připomínat ctnosti a lidské vlastnosti jako je pokora, laskavost, dobročinnost a ohleduplnost.

Barokní socha sv. Donáta z jemnozrnného pískovce od neznámého autora vytvořena kolem r. 1730. Světec v životní velikosti, v šatu římského vojáka s vavřínovým věncem na hlavě a mečem v ruce. Socha původně stávala v zámeckém parku, na současné místo přemístěna r. 2017. Památkově chráněná od r. 1958.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Stojí v ostrůvku zeleně uprostřed polí, v místech kde vedla stará cesta do Račic.

Hodnotná pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora vytvořena z mušlového vápence někdy ve třetí čtvrtině 18. století. Postava světce v životní velikosti a tradičním ikonografickém pojetí stojí na bohatě zdobeném podstavci. Do státního seznamu kulturních památek byla zapsána 2. 10. 1968.