Turistické cíle v okolí obce Horní Lhotice

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.

Nová empírová obdélná jednopatrová radnice byla postavena r. 1851. Roku 1858 byla přistavěna dvoupodlažní romanizující věž a zřízeny hodiny, které věnovala Terezie Rahnová. Věž radnice byla silně poškozena při osvobozování Rosic v roce 1945.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.

Obecní věž postavena za panování Jindřicha z Lipé roku 1585 vlašským mistrem Michalem Ferri. Původně měla jen dvě patra a výšku 15 metrů. Do současných 28 metrů byla dostavěna v roce 1610. Sloužila jako zvonice a snad jako solnice. Rekonstruována byla v roce 1999. Památkově chráněná od května 1958.

Nová kovová multifunkční rozhledna spojená s vodojemem z roku 2004 má krásný a dokonalý kruhový výhled a je volně přístupná. Okolí je ideálním terénem pro cykloturistiku.

Značně pozměněna tvrz pocházející pravděpodobně ze 14. století, kdy byla ves v držení vladyckého rodu z Okárce. V roce 1536 byla Oldřichem z Lomnice ves i s tvrzi připojena k náměšťskému panství, čímž tvrz ztratila význam a byla přeměněna v hodpodářskou budovu někdejšího dvora.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.