Turistické cíle v okolí obce Zňátky

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Kříž dal postavit r. 1895 František Holubář, rolník v Heřmanicích. Po zániku Heřmanic, kde původně stával, chátral a zůstal z něj pouze kamenný podstavec zdobený reliéfem Panny Marie. Dnes je doplněn kříž, památka je restaurovaná a stojí v malém parčíku pod farskou zahradou v centru Rouchovan.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze, na vyvýšeném ostrůvku v poli, blízko Hostákova

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.