Turistické cíle v okolí obce Litovany

nebo vyberte

Litovany

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 143 záznamů, 9 / 12 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 Šenkenberk
Šimperk
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.
 Senorady
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Senorady
Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.
 Skalice
230.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Skalice
V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.
 Slatina
370.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Slatina
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.
 Slatina
370.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slatina
Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.
 Slatina
370.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slatina
Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.
 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.
 smírčí kříž
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hrotovice
 smírčí kříž
397.0 m. n.m.
Hrotovice
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Jeden z nejzachovalejších smírčích křížů v okrese Třebíč; velmi pečlivě opracovaný. Nedaleko se nachází ještě jeden s reliéfem templářského kříže.
 socha Panny Marie Immaculaty
390.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Socha Panny Marie z mušlového vápence byla na dalešickém náměstí slavnostně odhalena ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018. Zhotovil ji sochař Josef Červinka z Brna během šesti měsíců. Má připomínat ctnosti a lidské vlastnosti jako je pokora, laskavost, dobročinnost a ohleduplnost.
 socha sv. Donáta
425.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hrotovice
Barokní socha sv. Donáta z jemnozrnného pískovce od neznámého autora vytvořena kolem r. 1730. Světec v životní velikosti, v šatu římského vojáka s vavřínovým věncem na hlavě a mečem v ruce. Socha původně stávala v zámeckém parku, na současné místo přemístěna r. 2017. Památkově chráněná od r. 1958.
 socha sv. Floriána
410.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Dalešice
Hodnotná pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora vytvořena z mušlového vápence někdy ve třetí čtvrtině 18. století. Postava světce v životní velikosti a tradičním ikonografickém pojetí stojí na bohatě zdobeném podstavci. Do státního seznamu kulturních památek byla zapsána 2. 10. 1968.