Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.
K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.
Empírový farní kostel sv. Josefa na náměstí v Jevišovicích byl postaven v letech 1823-1830 jako náhrada za zbořený středověký kostel sv. Mikuláše na hřbitově. Cenné varhany z r. 1748 byly do kostela převezeny z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a slouží i koncertní činnosti.
Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Račice
Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.
Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.
Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kuroslepy
Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
V pol.18.st. na místě, kde kdysi stávala tvrz, vystavěna rezidence pro louckého opata, v letech 1789-96 přestavěná na barokní zámek. V letech 1948-68 sloužil jako škola. R.1984 přestavěn na rekreační a školící středisko a poč.21.st. změněn na hotel.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Krhov
Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vranovská Ves
Poté, co vstoupila v platnost Mnichovská dohoda, došlo k úpravám čs. hranice. U Vranovské Vsi byl k jejímu střežení vyčleněn oddíl SOS pod velením štábního strážmistra četnictva Vladimíra Zásměty. Ten zde byl zastřelen německým vojákem.
Krhov
