Turistické cíle v okolí obce Ratibořice

Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.

Dřevěná rozhledna Anička byla vybudována v létě 2011 v bývalém ovocném sadu nad obcí. Je vysoká 11,5 metru a poskytuje lokální výhled do okolí. Je součástí meditační křížové cesty.

Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.

Původně hrad z 13. století, v 16. století přestavěný na renesanční zámek. Po požáru v roce 1694 barokně upraven. Do roku 1945 majetek rodiny Chorynských. Poté poničen minulou dobou. Dnes se zde nachází ZŠ.

Škola T. G. Masaryka z let 1928-1930, z doby hospodářského rozkvětu obce, nahradila v Přibyslavicích starou školní budovu z roku 1808. V r. 2021 byla celkově rekonstruována.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Jeden z nejzachovalejších smírčích křížů v okrese Třebíč; velmi pečlivě opracovaný. Nedaleko se nachází ještě jeden s reliéfem templářského kříže.

Socha Panny Marie z mušlového vápence byla na dalešickém náměstí slavnostně odhalena ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018. Zhotovil ji sochař Josef Červinka z Brna během šesti měsíců. Má připomínat ctnosti a lidské vlastnosti jako je pokora, laskavost, dobročinnost a ohleduplnost.