Turistické cíle v okolí obce Přibyslavice

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.

První zmínka o pivovarnictví v Jihlavě je r. 1348. R. 1859 byly zrušeny v městě poslední 4 malé pivovary a společný moderní Iglauer Mälzerschaft Brauerei byl otevřen 4. dubna 1861. Po r. 1948 znárodněn, dnes patří pivovarnické skupině K Brewery.

Bohatě tvarově členěná výklenková kaple, v této části Moravy označována jako poklona. Postavena v 18. století při cestě k bývalé kapli sv. Marie Magdalény. Kaple je zděná, v hluboké nice je obraz Máří Magdaleny malovaný na plechu. Opravena byla v roce 2007. Památkově chráněná je od května 1958.

Pomník připomíná hromadný spad meteoritů, který se odehrál kolem 6. hodiny 22. 5. 1808. Pozorováno bylo 200 až 300 kusů kamenů, většina nalezených vážila jen 32 g až 48 g, největší měl hmotnost 6 kg. Památník byl vybudován k 200. výročí události, na úřadu městyse je meteoritům věnováno malé muzeum

Chrám sv. Jáchyma a Anny byl vybudován v roce 1933 z podnětu tehdejšího kněze Josefa Leixnera. Dne 16. července byl chrám slavnostně vysvěcen za účasti biskupa Gorazda II. a dalších duchovních z Brna a Olomouce.

Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.

Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.