Turistické cíle v okolí obce Přibyslavice

Zaniklý pozdně renesanční zámek, jenž nechal vybudovat buď Jaroslav Dubský nebo jeho nástupce Jiří Dubský někdy po roce 1579. Za Eichbuchlů začátkem 17. století zámek ztratil rezidenční funkci a stal se jen sídlem správy dvora. V roce 1948 v něm bylo umístěno JZD, v letech 2001 - 2002 byl pro špatný stav zbourán. Dnes stojí na jeho místě škola.

Volně přístupná vyhlídková věž Rudíkov vznikla na jihovýchodním okraji obce nástavbou původní vyhlídkové plošiny ve 3. čtvrtletí 2024. Přes 13 m vysoká stavba umožňuje rozhled především jižním a východním směrem.

Lidová zděná kaplička bez slohových prvků neznámého stáří. V zamřížovaném výklenku jednoduché hranolové stavby kryté sedlovou stříškou je obraz Panny Marie.

Lovecký zámek postavený v 70. letech 19. století za Jana nebo Josefa Valdštejna-Vartenberka. Valdštejnům patřil až do roku 1945, kdy byl konfiskován a stal se majetkem státu. V současné době je opět v rukou potomků rodu Valdštejnů a slouží pro rekreační účely.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Zřejmě nejstarší želetavské gotické sídlo, jehož přesné datum založení není známo. První zmínka pochází z roku1368, kdy Oldřich ze Želetavy prodává městečko i s tvrzí bratřím z Vajtmile. Tvrz zanikla na počátku 15. století pravděpodobně v důsledku husitských válek.Dnes je na jejím místě hřbitov.

Renesanční tvrz zvaná Starý hrad byla postavena jako pánské obydlí někdy ve druhé polovině 16. století na místě dvora. V současné době je interiér upraven k bydlení.

Židovské ghetto vzniklo v pol. 17. století. Významnou stavbou byla synagoga vybudovaná asi v r. 1629. Rozšiřující přestavbou prošla v r. 1888. Synagoga, rabínský dům a všechny zbylé židovské domy byly zbořeny v r. 1988 kvůli výstavbě nákupního střediska.

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.

Zoo byla založena jako zookoutek r. 1957 Oldřichem Vávrou a Jindřichem Weissem. Koutek se postupně rozrostl do dnešní zoo chovající na 125 druhů zvířat, především kočkovitých šelem, opic a plazů (statut zoo získala r. 1982); užívající označení „Zoo bez mříží“. Při zoo je Africká vesnice Matongo.