Turistické cíle v okolí obce Vlčatín

nebo vyberte

Vlčatín

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 111 záznamů, 8 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Přibyslavice
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Přibyslavice
Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.
 Přímělkov
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Přímělkov
Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.
 Pyšel
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.
 radnice
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
Radnice vznikla přestavbou starších domů v r. 1528 – 29. Od té doby nepřetržitě sídlo samosprávy města. Na konci 2.svět.války dějiště krvavě potlačeného povstání. V přízemí klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách.
 rozhledna na Kostelíčku
480.0 m. n.m.
věž - vodárenská, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.
 Sáblíkův lesopark
446.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Malé údolí tvořené dvěma potůčky, jež pokračují do řeky Balinky. Na místě mělo být postaveno sanatorium p. Sáblíka. Plán z důvodu okupace v r. 1938 nevyšel a po r. 1945 bylo místo jen upraveno na park odpočinku a relaxace s vzácnými dřevinami a rybníčky, dnes již téměř zaniklé.
 škola T. G. Masaryka
430.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Přibyslavice
Škola T. G. Masaryka z let 1928-1930, z doby hospodářského rozkvětu obce, nahradila v Přibyslavicích starou školní budovu z roku 1808. V r. 2021 byla celkově rekonstruována.
 sloup se sochou Panny Marie
480.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budišov
Kamenný sloup se sochou Panny Marie stojí na prostranství mezi kostelem sv. Gotharda a místní barokní farou. Socha z roku 1883 byla na žulový sloup umístěna v roce 1990. Vytvořil ji sochař Čeněk Sucharda. Památka není uvedena na seznamu kulturních památek ČR.
 Stará synagoga
Staronová synagoga
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
Goticko-renesanční synagoga z r. 1695, postavena vedle starší Malé synagogy. Náboženským účelům sloužila do roku 1870, později skladiště. Dnes galerie a expozice historie Židů ve Velkém Meziříčí.
 Stařík
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Třebíč
Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.
 Stránecká Zhoř
497.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, příležitostně, Vysočina
Jan starší Stránecký ze Stránce r.1562 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Dochoval se v nezměněné podobě dodnes. Čtyřkřídlá budova se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří. Staveba inspirovaná italským kastelem.
 Tasov
410.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Tasov
Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.