Turistické cíle v okolí obce Vlčatín

nebo vyberte

Vlčatín

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 111 záznamů, 5 / 10 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 kostel sv. Jiljí
440.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hartvíkovice
Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.
 kostel sv. Jiljí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dolní Bory
Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.
 kostel sv. Marka
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mostiště
Pozdně románský kostel sv. Marka, založen v prvé třetině 13. století. Na počátku 15. století přistavěna věž, poslední významnější úprava v 18. století. Uvnitř románská křtitelnice a pozdně gotický deskový oltář z 1. čtvrtiny 16. století.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pův. kostel benedikt. kláštera z pol. 13. století, od 14. stol. farní. Přestavován goticky (1502), barokně (po r. 1707) a neoslohově (r. 1905)
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Bory
Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.
 kostel sv. Mikuláše
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Tasov
Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
 Kozlov
u Náměšti nad Oslavou
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.
 Krahulov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Krahulov
Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.
 kříž
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
 Křižanov
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.