Turistické cíle v okolí obce Čunín

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Archeologicky zkoumané opevněné hradiště či kultovní objekt na Velkém Kosíři. Při hradišti mohylové pohřebiště baalberské kultury z období eneolitu asi 3 700-3 200 let př. n. l. Lokalita Varhany, Boří a Nad Ostichovcem.

Dřevěná rozhledna (28 m, 442 m n. m.) stojí na místě původní dřevěné rozhledny, postavené r. 1927, která byla r. 1939 pro špatný technický stav stržena. V letech 2012-2013 byla vybudovaná obcemi mikroregionu Kosířsko nová rozhledna, která byla otevřena veřejnosti dne 22.6.2013. Od r. 2023 uzavřena a navržena k demolici.

Venkovská usedlost v základech pocházející z 18. stol., je tvořena domem usedlosti, východním dvorním křídlem a severní hospodářskou budovou. Objekty jsou uspořádány tak, že obklopují vnitřní dvůr. Od r. 1958 je areál chráněn jako kulturní památka ČR.

Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem vybudovaný v letech 1922-1923 na střeše budovy v místech staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který r. 1911 vyhořel.

Mlýn postavil r. 1840 mlynář Matuška na návrší nad obcí Němčice. Od r. 1925 sloužil již jen ke šrotování. Po r. 1945 přestal plnit i tuto funkci a sloužil jako dům posledního mlynáře až do r. 1965. V 70. letech 20. stol. přebudován k rekreaci, které slouží dodnes. V r. 2002 zrekonstruován.

Cihlová rozhledna, 282 m n. m., 15 m vysoká. Vystavěna r. 1843 jako součást zámeckého parku na přání hraběte Ervína Sylva-Tarouccy. Má neobvyklý osmiboký tvar. Po generální opravě veřejnosti přístupná od dubna 2016 v rámci placené prohlídky zámku.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.