Turistické cíle v okolí obce Ladín

nebo vyberte

Ladín

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 424 záznamů, 27 / 36 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kostelec na Hané
Nejstarší části budovy dnešní radnice je věž z roku 1771. Budova je z roku 1895. V severním křídle býval sál, ve východním hostinec a v přízemí četnická stanice. Kanceláře se nacházely v patře.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Loštice
Původně renesanční radnice v Lošticích byla přestavěna z domu, zakoupeného roku 1581 od Jindřicha Podstatského z Prusínovic. Současná novogotická fasáda pochází z II. poloviny 19. století.
 radnice
238.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Litovel
Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.
 Raková
404.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Raková u Konice
Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.
 Řimice
255.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Řimice
Řimice jsou prvně zmiňovány v r. 1281. V r. 1391 je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Další zmínky o tvrzi jsou z let 1495 a 1497. Někdy v pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V l. 1971-1973 byl proveden archeologický průzkum objektu č. p. 11. Obvodové zdi budovy zřejmě pochází z 14.-15. stol.
 rybník Suchý
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Suchý
Rybník Suchý při stejnojmenné obci s rozlohou 6 ha je obklopen jehličnatými lesy a rekreačními zařízeními. Nabízí nejen možnosti sportovního rybolovu, ale též koupání. Významná rekreační lokalita kraje s celoroční možností aktivního odpočinku.
 Rytířská síň
210.0 m. n.m.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj
Romatnická stavba podobná antickému chrámu s šestnácti jónskými sloupy postavená kolem roku 1730. Sloužila pro podávání občerstvení při reprezentačních honech. V roce 1910 se zřítila a dodnes se zachoval jen jeden sloup.
 sbor sv. Cyrila a Metoděje Čsl. církve husitské
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Chudobín
Sbor Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské byl postaven v l. 1923-1925. Snad je dílem architekta Huberta Austa. Jeho stavbu inicioval farář Josef Žídek. Zvenčí je v neosecesním stylu, interiér je unikátní syntézou rondokubismu s machinismem. V jedné části kostela je kolumbárium.
 Šebetov
Starý zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Šebetov
Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.
 Šebetov
Ústav sociální péče Šebetov
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Šebetov
V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.
 Senice na Hané
238.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Senice na Hané
V obci Senice na Hané stávala významná tvrz. Bývala v držení příslušníků rodu pánů z Kunštátu ve 14. a na počátku 15. stol. Pak zaniká beze stopy.
 skalní reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra
490.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.