Turistické cíle v okolí obce Vítonice

Architektonicky zajímavá, částečně bizardní i pohádková stavba stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu. Postaven hranickým továrníkem Ant. Kunzem v l. 1907–08 jako rodinné letní sídlo. Od r. 2007 kulturní památka.

Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.

R.1711 postavena první lázeňská budova. Ve třicátých letech 20.stol. vznikla řada lázeňských staveb, funkcionalistická lázeňská budova Bečva, sanatoria Moravan, Janáček, lázeňské domy Lesanka, Praha, Ostravanka,Slovenka, Milena, Vlasta a Radost.

Původně lovecký zámeček, který jako chátrající počátkem 2. poloviny 20. století převzala Česká katolická charita a po rozsáhlé rekonstrukci zde zřídila domov důchodců.

Zaniklá tvrz pánů z Libosvár v jižní části obce v místech a okolí statku čp. 29. Ves s tvrzí vznikla koncem 13. stol. Naposledy se zmiňuje r. 1510. Po připojení obce k panství Bystřice tvrz zanikla. Poslední náznaky valů byly setřeny v r. 1975.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Po roce 1769 a 1803 úpravy zámku. Po roce 1918 majetek Tomáše Bati. V současnosti je boční křídlo nevhodně přestavěno a hlavní zámek nezadržitelně chátrá.

Pravděpodobné místo nejisté tvrze v místě objektu čp. 36 (dvorství). Historie tvrze je spjata patrně s drobnými feudáli, kteří na několika dílech Loukova seděli od poloviny 14. do poloviny 16. století.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.

Barokní mariánský sloup s dominantou pískovcové sochy Panny Marie s dítětem na Masarykově náměstí v centru města. Postaven v r. 1694 nákladem děkana Jiřího Balšánka.

Mariánský sloup z r. 1839 od Baltazara Leopolda Piskoře podle návrhu Antonína Piskoře. Socha Immaculaty na vrcholu je ze staršího sloupu z r. 1729.