Turistické cíle v okolí obce Těšánky

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Základy kostela z r. 1580, po požáru (1679) kostel r. 1708 opraven, souč. přistavěna věž (r. 1893 zvýšena). Orientovaná podélná jednolodní stavba s věží v záp. průčelí, čtvercovým závěrem a čtyřbokou sakristií na východě. Ve věži zvon z r. 1744.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.

Na místě původní kaple postaven v letech 1887–1888 novogotický kostel – jednolodní orientovaná stavba s čtvercovým závěrem, osovou polygonální sakristií na východě a hranolovou věží v západním průčelí. Zařízení kostela pochází z doby jeho výstavby.

Barokní kostel sv. Jiljí stojící na místě pozdně románského kostela z 1. pol. 13. století, byl barokně přestavěn ve 2. pol. 18. století, kdy dostal svou dnešní podobu. Stavba obsahuje hodnotnou figurální výzdobu, oltář a křtitelnici.

První zmínka o farnosti je z r. 1561. V roce 1596 nechal Vilém Zoubek ze Zdětína spolu se svou druhou manželkou Magdalenou Stošovnou z Kounic postavit kostel nový. V letech 1826-1827 byl chrám přestavěn. Nejpozději v té době vznikla i budova fary.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Barokní podélný orientovaný kostel s trojbokým závěrem postaven po roce 1662. Po pol. 18. st. přistavěny boční kaple a kruchta, koncem 19. st. nový hlavní oltář. Přestavěn r. 1926, koncem 2. sv. války silně poškozen, poslední úpravy koncem 20. stol.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.