Turistické cíle v okolí obce Bečváry

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Upravená budova gotické tvrze ze 14. st., doložené k r. 1436 za Václava z Klenové. Od poč. 17. st. statek připojen k Červeným Pečkám a tvrz využívána jen hospodářsky. Trojkřídlá patrová budova obsahuje část původní dispozice, pův. okna a omítky.

Nový židovský hřbitov založen pravděpodobně na konci 18. století. Po 2. světové válce rozebrána jeho ohradní zeď a část novějších náhrobních kamenů odcizena. Nyní dochováno kolem 150 náhrobků pocházejících z doby od počátku 19. století do r. 1932.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Lovecký zámeček z 19. století, který vybudovali majitelé panství Hrubí z Jelení. V 80. letech 20. století radikálně přestavěn.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník bitvy u Malešova u rybníka Prosík při silnici do místní části Maxovna byl nově upraven v říjnu 2023. Byl doplněn o novou pamětní desku, informační panel a pískovcovou sochu slepého vojevůdce.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.