Turistické cíle v okolí obce Cetechovice

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Zaniklá tvrz, snad v místech farní budovy a kostelního návrší. Zmiňována poprve r.1307. Zanikla patrně v husitských válkách. R.1573 vedena jako pustá, ale r.1709 obnovena, snad na stejném místě. R.1803 prodána a definitivně zaniká.

Tvrz vybudovaná zřejmě ve 14. století se prvně vzpomíná v 15. století. V r. 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji nechali zpustnout. Naposled se jako pustá uvádí v r. 1552. Zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným neznatelným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu.

Téměř neznámý, původně barokní zámek byl postaven některým z držitelů léna olomouckého biskupství v 17. stol. Několikrát upravován v 18. a 19. stol. Později sloužil jako kanceláře a sklady zemědělského družstva.

Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.

Větrný mlýn byl postaven r. 1830. R. 1890 byl vyvrácen vichřicí, poté Josefem Páterem znovu postaven. Poslední majitel František Patera byl r. 1942 zatčen gestapem a zemřel ve vězení. Poté mlýn téměř zchátral, ale v 60. l. 20. stol. byl koupen ONV Kroměříž a opraven. R. 1972 znovu opraven F. Hrdým.