Turistické cíle v okolí obce Velké Těšany

Kostel sv. Bartoloměje vystavěn r. 1597. Upravován ve 2. pol. 17. st. Při požáru r. 1801 zničena střecha a narušená klenba nahrazena novou. Za kostelem kříž s korpusem Ježíše Krista a před kostelem socha sv. Anny.

Současný pozdně barokní farní kostel byl postaven kolem r. 1786, pravděpodobně na místě staršího chrámu. V r. 1824 byla k průčelí přistavěna věž. Hlavní oltář se čtyřmi sochami andělů a obrazem sv. Bartoloměje vytvořil řezbář a malíř J. Hromádka v r. 1867. Vedle kostela stojí fara.

V l. 1897-1899 byl v severní části obce Zlobice postaven v novorománském slohu současný farní kostel sv. Cyrila a Metoděje a v r. 1900 byl slavnostně vysvěcen. Nedávno byl zrekonstruován. Od r. 2007 je zapsán na seznamu kulturních památek. Před kostelem stojí dva kamenné kříže.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.

Kostel sv. Floriána vystavěn v letech 1932–1933. Zvony z doby výstavby zrekvírovány za války a nahrazeny novými až v roce 1969. Na průčelí kostela socha sv. Floriána.

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Základy kostela z r. 1580, po požáru (1679) kostel r. 1708 opraven, souč. přistavěna věž (r. 1893 zvýšena). Orientovaná podélná jednolodní stavba s věží v záp. průčelí, čtvercovým závěrem a čtyřbokou sakristií na východě. Ve věži zvon z r. 1744.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.