Turistické cíle v okolí obce Bezměrov

Nepatrné terénní pozůstatky tvrze mezi čp. 102 a 113, prvně zmiňované roku 1405, která se naposledy uvádí roku 1466. Zanikla nejspíše během česko-uherských válek.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.

Barokní zámek dal postavit v l. 1702-04 klášter Hradisko u Olomouce. Po r. 1784 zámek využíván jako vojenská škola, po požáru r. 1885 jako sýpka, po r. 1927 v majetku V. Jančíka jako kolařská dílna. Po r. 1945 znárodněn a opraven. Po r. 1989 vrácen v restituci, poté prodán obci, dnes zde sídlí OÚ.

Barokní zámek postavený roku 1755 na místě staršího dvora z podnětu probošta Johanna Glätzela za využití projektu architekta Domenika Martinelliho. V roce 1796 upraven v empírovém stylu.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.

Dřevěná rozhledna byla postavena v listopadu roku 2011. Dosahuje celkové výšky 15 metrů, plošina je ve výši 12 metrů a čtyři podlaží jsou spojena 47 schody. Jméno získala po matce majitele zdejšího areálu. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17.3.2012 a je volně přístupná.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 17. stol. A. V. Kaschnitzem z Weinbergu. R. 1830 byla provedena přestavba Dubskými z Třebomyslic. Narodila se zde rakouská spisovatelka Marie Dubská. Dnes zámek slouží jako soc. ústav.