Turistické cíle v okolí obce Bezměrov

Barokní jednopatrový zámek a přilehlý hospodářský dvůr z první pol. 18. století, založený olomouckým kanovníkem proboštem Vilémem Vojtěchem hrabětem Libštejnským z Kolovrat.

Památník významného českého myslitele, biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava (20.2.1523, Přerov - 24.11.1571, Moravský Krumlov), který se nachází na Horním náměstí v Přerově. Pomník vytvořil r. 1923 akademický sochař František Bílek.

Pomník kroměřížským obětem holocaustu je zároveň připomínkou jedné ze tří kroměřížských synagog, postavené zač. 20. stol. známým vídeňským architektem J. Gartnerem a vyhozené do vzduchu nacisty roku 1942. Pomník zhotovil známý sochař Olbram Zoubek v roce 1994.

Pomník padlého důstojníka rakouské c. k. armády v bitvě u Tovačova, která se odehrála 15.7.1866. Nápis na podstavci připomíná vojáka, který padl v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Malý památník byl postaven na připomenutí padlých v prusko-rakouské bitvě, která se odehrála 15. 7. 1866 u Tovačova. Památník připomíná, že na místě spočívají ostatky 108 rakouských a jednoho pruského vojáka.

Poprvé se tvrz uvádí v r. 1368, kdy ji drželi bratři Oldřich a Ješek z Boskovic. Jako zemanské sídlo sloužila zřejmě až do r. 1480, kdy ji koupil Jakub z Kostelce. Po r. 1521, kdy se uvádí již jako pustá, byla zbořena a dnes se již neví, kde stála.

Pozorovatelna z roku 1962 vybudovaná pro potřeby štábu civilní ochrany okresu Přerov, opuštěná roku 1985. Od roku 2007 probíhají rekonstrukční práce.

Ve vsi stála tvrz, která se uvádí pouze v r. 1464, kdy ji, již jako pustou, koupil s dvorem a pustou vsí Opatovicemi Jan z Morkovic. Po tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky a neví se ani, kde stála.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Pravoslavný chrám byl postaven v rusko-byzantském stylu v l. 1946–48 archimandritou Andrejem jako památník obětí II. sv. války, zejm. vladyky církve Gorazda, popraveného nacisty za napomáhání výsadkářům, kteří provedli atentát na R. Heydricha. V interiéru větší množství ostatků svatých a ikon.

Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.