Turistické cíle v okolí obce Sedlejov

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná barokní sloupková boží muka z počátku 18. století. Na soklu s psaníčkovou bosáží stojí sloup s mírnou entazí (soudkovitým rozšířením), na něm je čtyřboká kaplice s velmi mělkými nikami, završená komolým jehlanem a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová pilířková boží muka, pravděpodobně z 18. století, patří do rozsáhlé skupiny barokních božích muk v okolí Batelova. Kvádrový nízký sokl bez ozdob přechází v hranolový pilířek. Na něm je robustní, kónicky tvarovaná lucerna s půlkruhově zakončenými nikami. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Brázdův mlýn u Vystrčenovic byl založen kolem roku 1700 premonstrátským klášterem v Nové Říši. V 30. letech 20. stol. měl 2 kola na svrchní vodu. K mletí sloužil do 40. let 20. stol., později fungoval jako pila. Patrový objekt s erbem ve štítě dnes slouží k bydlení a není veřejně přístupný.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.