Turistické cíle v okolí obce Sedlejov

Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.

Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.

Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.

Barokní zděný holubník ze 17. století je památkově chráněný objekt v areálu Panského dvora. Věžová stavba na čtvercovém půdorysu s mansardovou střechou krytou prejzy má fasádu zdobenou nárožními pilastry a slunečními hodinami. Pod střešní římsou jsou ze tří stran řady výletových otvorů pro holuby.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Novobarokní stavba z poč. 20. století na místě dvou gotických domů. Od r. 1834 doloženo právo šenkovat pivo, víno i kořalku. V r. 1908 dům J. Pantoflíček radikálně přestavěl pro Vzájemnou záložnu; přitom použil na fasádě původní barokní sochařskou výzdobu. Od r. 1920 hotel hostil městské divadlo.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.