Turistické cíle v okolí obce Sedlejov

nebo vyberte

Sedlejov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 314 záznamů, 7 / 27 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 fara s kaplankou
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třešť
Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.
 filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa
536.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Říše
Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.
 Hoffmannův dům
Muzeum Josefa Hoffmanna
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.
 holubník
520.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Barokní zděný holubník ze 17. století je památkově chráněný objekt v areálu Panského dvora. Věžová stavba na čtvercovém půdorysu s mansardovou střechou krytou prejzy má fasádu zdobenou nárožními pilastry a slunečními hodinami. Pod střešní římsou jsou ze tří stran řady výletových otvorů pro holuby.
 Horní Cerekev
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.
 Horní Slatina
520.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, není známo, Jihočeský kraj, Horní Slatina
Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.
 hotel U Černého orla
520.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Novobarokní stavba z poč. 20. století na místě dvou gotických domů. Od r. 1834 doloženo právo šenkovat pivo, víno i kořalku. V r. 1908 dům J. Pantoflíček radikálně přestavěl pro Vzájemnou záložnu; přitom použil na fasádě původní barokní sochařskou výzdobu. Od r. 1920 hotel hostil městské divadlo.
 hrobka rodu Dalbergů
537.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kostelní Vydří
Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.
 Janštejn
690.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.
 jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš
522.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Telč
Jesuitská kolej vznikla v Telči zásluhou hraběnky Slavatové roku 1655. Postupně se rozrostla o seminář a gymnasium. Fungovala do zrušení řádu 1773. Největší barokní komplex ve městě pak sloužil armádě a školství.
 jezuitské gymnázium
510.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Jednopatrová barokní budova z r. 1703, do r. 1774 jezuitské gymnázium. Poté hlavní škola, po 2. svět. válce škola učňovská. Dnes stavební fakulta ČVUT Praha. Kromě učeben zde byla školní kaple a divadelní sál. Za budovou se dochovala původní zahrada. Celý areál je památkově chráněný od roku 1958.
 kamenné mosty
534.0 m. n.m.
most - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jezdovice
Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.