Turistické cíle v okolí obce Zdeňkov

nebo vyberte

Zdeňkov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 196 záznamů, 12 / 17 stran, vyhledáno za 0.42 sec
 Moravské Budějovice
460.0 m. n.m.
Muzeum řemesel Moravské Budějovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Moravské Budějovice
Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.
 Myslůvka
490.0 m. n.m.
Hradiště
tvrz, zřícenina, není známo, Vysočina, Myslůvka
Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.
 Nové Syrovice
438.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Syrovice
Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.
 Okříšky
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Okříšky
Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.
 Oponešice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.
 Oslednice
566.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Telč
Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.
 pamětní kámen
575.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Volevčice
Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.
 parní mlýn
509.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Telč
Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.
 poklona Panny Marie Bolestné
560.0 m. n.m.
výklenková kaplička
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nová Říše
Poklona Panny Marie Bolestné je tvarově mimořádně náročná drobná sakrální architektura z doby lidového baroka. Byla postavena asi v 1. polovině 18. století nebo až kolem roku 1755.
 poklona při cestě ke sv. Magdaleně
570.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nová Říše
Bohatě tvarově členěná výklenková kaple, v této části Moravy označována jako poklona. Postavena v 18. století při cestě k bývalé kapli sv. Marie Magdalény. Kaple je zděná, v hluboké nice je obraz Máří Magdaleny malovaný na plechu. Opravena byla v roce 2007. Památkově chráněná je od května 1958.
 pravoslavný chrám sv. Jáchyma a Anny
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Opatov
Chrám sv. Jáchyma a Anny byl vybudován v roce 1933 z podnětu tehdejšího kněze Josefa Leixnera. Dne 16. července byl chrám slavnostně vysvěcen za účasti biskupa Gorazda II. a dalších duchovních z Brna a Olomouce.
 Přibyslavice
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Přibyslavice
Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.