Turistické cíle v okolí obce Cejle

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Budovu dal r.1885 postavit svobodný pán Leopold Wenzel-Sternbach pro první mateřskou školu ve městě. Provoz zajišťovaly sestry z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame. Za 2. sv. války zabavena armádou, poté zde byla německá škola. R. 1946 byla znárodněna, v budově fungovala do r. 1971.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Objekt fary na místě středověké tvrze, původně obklopené vodními příkopy. Současná podoba je dána renesančními, barokními i klasicistními úpravami. Kulturní památka ČR.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.

Památkově chráněná návesní kaple z 19. století má neobvyklý kruhový půdorys. Jedná se o zděnou stavbu s hladkou fasádou bez ozdob, v průčelí je pravoúhlý vchod. Interiér je plochostropý. Zastřešena je polygonální jehlancovou střechou, zakončenou makovicí a křížem. Státem chráněna je od roku 1958.

Kaple na návsi pochází z roku 1865. Vedle ní žulový podstavec, fragment krucifixu.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.