Turistické cíle v okolí obce Větrný Jeníkov

Barokní plastika z první poloviny 18. století znázorňuje svatého Jana Nepomuckého v obvyklé podobě a s obvyklými atributy. Stojí na mohutném podstavci, v dolní části vydutém a zdobeném rostlinnými (akantovými) motivy. Tvoří jednu z dominant prostoru před zámkem. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 od Václava Viktora Morávka. Světec je v životní velikosti, v obvyklé podobě s obvyklými atributy. Napravo má anděla držícího kříž, tři andělíčci po levé straně drží kartuši s reliéfem Madony. R. 2011 poškozeno, renovováno O. Marcinem r. 2012.

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.

Středověká venkovská chalupa byla postavena v 16. stol. (tedy její nejstarší část). Je jednou z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu. R. 1999 prošla celkovou rekonstrukcí, při které byla objevena dymná jizba s horním větracím otvorem. Od r. 2002 je v chalupě v provozu antikvariát.

Stamicův dům, původně zvaný Rejnovský, je rohovým domem na náměstí č.p. 160. Dům byl postaven v renesančním stylu koncem 16. stol. Jméno nese po hudebníkovi jménem Jan Václav Antonín Stamic (1717-1757), který se zde narodil a později se proslavil jako houslista, kapelník a skladatel.

Stará radnice v Havlíčkově (Smilově, Německém) Brodě vznikla přestavbou gotického měšťanského domu. Dnešní stav je výsledkem barokní přestavby po požáru 1662. Po roce 1850 sídlo státních úřadů, dnes kulturní zařízení.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Pozdně barokní jednopatrový trojkřídlý zámek, byl vybudován v roce 1760 hrabětem Karlem Josefem z Palmů na místě staršího hospodářského dvora. Knížata z Palm-Gundelfingenu jej drželi až do r. 1841.

Kamenná studánka na jihozápadním okraji přírodního parku Čeřínek byla do dnešní podoby upravena v roce 2003. V roce 2007 sochař Tomáš Krásenský umístil nedaleko studánky kamenný reliéf Panny Marie s Ježíškem. Patronem studánky je ZO ČSOP Margarita z Jihlavy.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Původně barokní synagoga z r. 1760, rozšířena r. 1860 a obnovena po požáru r. 1886. Sloužila do II. sv. války, poté skladiště. Od r. 1952 slouží Církvi československé husitské. V l. 1987–89 byly odkryty fragmenty původní výzdoby a nápisů.

Nová synagoga, postavená r. 1863 v románsko-maurském slohu, podle projektu stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera. Vypálena nacisty 30. března 1939. Na místě zaniklé stavby je odhalen půdorys a malý památník.