Turistické cíle v okolí obce Vílanec

Hodnotná památkově chráněná sakrální architektura. Jednolodní kostel s pozdně gotickým jádrem upravený v 17. a 19. století doplňuje volně stojící přízemní budova fary z r. 1871.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Původně zřejmě gotický kostel je v Pavlově doložen k roku 1365. Z té doby se zachovala spodní část věže. Dnešní podoba vznikla barokní přestavbou 1772–5. Součástí areálu fara s gotickými sklepy, rovněž barokně přestavěná.

Jednolodní pozdně gotický (či raně renesanční) kostel sv. Vojtěcha s krovem z roku 1517 je jediným kostelem brněnské diecéze zasvěceným tomuto světci. Přestavěn v letech 1724 a 1897. Loď je obdélná, kněžiště polygonální, trojboce uzavřené. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.

Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.

Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.

Řemeslně kvalitně zpracovaný empírový kříž dal r. 1815 postavit u své textilní továrny Josef Schumpeter. Z kamenného soklu vyrůstá jednoduchý litinový kříž s rameny ukončenými trojlistem, na němž je připevněn polychromovaný plechový korpus Krista krytý stříškou. Památkově chráněn je od května 1958.

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.

Křížový kámen s rozměry 93 cm x 68 cm x 20 cm, nalezen r. 2002. Je na něm reliéf tlapatého kříže na žerdi. Dle pověsti připomíná spor tří bratrů o dědictví, při kterém dva přišli o život a třetího tížilo svědomí tak, že nechal vytesat smírčí kámen a umístil ho na místě tragédie. Kámen není datován.

Žulový kámen má rozměry 100 x 50 x 20 cm. Na přední straně má vystupující reliéfní maltézský kříž na žerdi vyrůstající z Golgoty. Zadní strana je hladká. Podle pověsti byl vztyčen na paměť dvou francouzských vojáků, kteří se na tomto místě vzájemně zabili v souboji o dívku kolem roku 1866.

Křížový kámen v osadě Na Bahnech má z čelní strany nezvykle složitou, špatně dochovanou rytinu. Znázorňuje latinský kříž na trojstupňovém podstavci, dolní dva stupně jsou obdélné, nejvyšší zaoblený. Na prostředním stupni asi býval nápis – snad iniciály a datace. Neuvádí jej žádné dostupné zdroje.