Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Jihlavský dům č. 55 na Masarykově náměstí byl vybudován v druhé čtvrtině 16. století, stavební historie tohoto místa sahá až do 13. stol. Roku 1836 dostal dům klasicistní fasádu. Koncem 80. let 20. století byl adaptován pro účely Muzea Vysočiny Jihlava, které zde sídlí. V přízemí domu je kavárna.

Dům č. 8 na Masarykově náměstí (čp. 80) byl na středověké parcele vystavěn ve druhé polovině 16. století. Zdobí jej válcový arkýř na nároží, hlavní průčelí má vysazeno patro na krakorcích. Podle informační tabulce na objektu je považován za mincovnu, spojitost s touto institucí není prokázána.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Dům na okraji židovské čtvrti, ve kterém bydlel a provozoval praxi MUDr. Siegfried Löwy, bratr Julie Kafkové a strýc Franze Kafky. Löwy zde žil od roku 1899 do roku 1932. Synovec za ním jezdil na prázdniny v letech 1900 – 1907. Na domě je od roku 2001 Kafkova busta od sochaře Františka Häckla.

Dvojice středověkých smírčích kamenů stojí u tvrze v Kamenici. První z nich má reliéf maltézského kříže, doplněný o prostřihávací nůžky, kopí (meč), rýč a dláto. Druhý má na přední straně reliéf latinského kříže a není zdoben žádnými dalšími reliéfy. Oba kameny jsou památkově chráněné od roku 1958.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Evangelický kostel ve Střížově je kazatelskou stanicí sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Postaven byl v letech 1924–1925 a slavnostně otevřen v listopadu 1925. Slavnosti se účastnil mimo jiné brněnský konsenior Kamil Nagy.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.

Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.