Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Kostel s blíže neznámou dobou vzniku. Ví se, že zde stál už před r. 1500, kdy byl vyroben první zvon. Pravděpodobně byl postaven majitelem přilehlého šlechtického sídla. V l. 1673 a 1897–1898 provedeny stavební úpravy. R. 1711 vyroben druhý zvon. Varhany na obj. kníže Collalta r. 1896.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Jednolodní neorientovaný filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl mezi lety 1946 a 1948 přestavbou bývalé sýpky velkostatku. Snaha postavit v Puklicích kostel sahá do počátku 40. let 20. století, k realizaci stavby však došlo až po roce 1945, kdy byl konfiskován majetek majitele velkostatku.

Barokní kostel byl postaven při kostele sv. Anny z r. 1224, na kterém se zázračně projevila malba Panny Marie. Na její ochranu byla r. 1724 postavena kaple a v l. 1744-1768 nový chrám. Stavbu přerušil r. 1768 nový majitel panství hrabě Jan N. Colallto a byla dokončena až r. 1936 (arch. K. Hilbert).

Původně protestantská modlitebna z r. 1605, vystavěná rodem Grünů ze Stürzenberga. V r. 1665 ji nechala nova majitelka panství, Blanka Polyxena hraběnka Collalto, vysvětit jako katolickou kapli. Upraven a rozšířen v roce 1718 Janem Kryštofem Říkovským rytířem z Dobrčic, hejtmanem Jihlavského kraje.

Hřbitovní kostelík postavený Antoniem Scottim v letech 1695–7 na náklady telčských jesuitů a městské rady severovýchodně od hradeb města na novém městském hřbitově, vymezeném roku 1698 zdí. Dodnes slouží původní funkci.

Kostel byl postaven r. 1224 na základech pův. kostela z 2. pol. 12. stol. Umělecká výzdoba odstraněna při spravování evangelíky před r. 1622 krom zázračné malby Panny Marie na vnější zdi kostela (r. 1724 přistav. kaple; r. 1744 kostel). Do r. 1694 kostel zasvěcen sv. Gothardovi, poté sv. Anně.

Jednolodní stavba se čtyřhrannou věží orientovanou k severu pochází z roku 1841. Uvnitř kostela se nalézá klasicistní varhanní skřín z roku 1817. Původní nástroj zmizel v roce 1955 neznámo kam. V roce 2000 byly k historické skříni postaveny varhany nové.

Novogotický kostel z let 1875–78 postaven pro jihlavské německé evangelíky podle projektu Aloise Netsche. Dnešní podoba po úpravách v roce 1913. Dnes patří Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě.

Raně gotický kostel z konce 13. století, původní farní kostel Batelova. V roce 1670 přistavěna sakristie, v 19. století nově zaklenuta loď.V interiéru vzácný náhrobník z r. 1765.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Barokní novostavba kostela sv. Bartoloměje z let 1780–1787 postavená dle projektu pražského stavitele Jana Josefa Pachnera. Stojí na místě kostela, jehož existence je doložena ve 14. století, který musel být z důvodu špatného stavu roku 1771 uzavřen a roku 1780 zbořen. Památkově chráněn od r. 1958.