Turistické cíle v okolí obce Stonařov

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789 sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antickou bohyni Amfitrité byla osazena roku 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Klášter dominikánů byl v Jihlavě založen r.1247 a jeho konventní kostel byl vysvěcen r. 1261. V r. 1781 byl klášter předán armádě, která jej užívala do r. 1947. Od r. 2005 probíhá rekonstrukce, jejímž cílem je vrátit chrámu původní podobu.

Klášter založen v roce 1628 Františkem z Magni. V roce 1786 byl zrušen a v roce 1850 přestavěn na divadlo (autor přestavby J. Okonski). V 90. letech byla budova zbořena a na jejím místě r. 1995 vyrostlo nové divadlo s historizující fasádou.

Filiální dům a sirotčinec sester boromejek s kaplí sv. Karla Boromejského z let 1903- 1904. Stavba podle projektu Karla Wagnera kombinuje románské tvarosloví s ranou italskou renesancí. V interiéru se dochovala řada cenných detailů, pod výmalbou jsou pravděpodobně fresky ve stylu Beuronské školy.

Klášter vznikl snad spolu s městem, poprvé doložen 1257. Výstavné gotické objekty poškodily četné požáry, prošly dvěma barokními přestavbami (1664–65, 1730–36). Poslední výrazný zásah představuje hlavní průčelí kostela (1756). Dnes opět sídlem řádu.

Klášter založen v první pol. 17. stol. Rombaldem z Collalta. Do komplexu začleněn původně renesanční evangelický zámecký kostel z konce 16. století. Barokní přestavba od Giovanniho Battisty Pieroniho. Zrušen roku 1784 a využit k hospodářským účelům. Na poč. 19. stol. zde byla textilní manufaktura.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.