Turistické cíle v okolí obce Brtnice

Dům stojí na Karlově náměstí. Měšťan Jan Rábl nechal dům v r.1637 pokrýt figurálními sgrafity. Nahoře představují lidské ctnosti, níže jsou zobrazeny lovecké výjevy a římští císaři. V pol.19.st.sgrafita zabílena a r.1927 restaurována.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.

Jihlavský dům č. 55 na Masarykově náměstí byl vybudován v druhé čtvrtině 16. století, stavební historie tohoto místa sahá až do 13. stol. Roku 1836 dostal dům klasicistní fasádu. Koncem 80. let 20. století byl adaptován pro účely Muzea Vysočiny Jihlava, které zde sídlí. V přízemí domu je kavárna.

Dům č. 8 na Masarykově náměstí (čp. 80) byl na středověké parcele vystavěn ve druhé polovině 16. století. Zdobí jej válcový arkýř na nároží, hlavní průčelí má vysazeno patro na krakorcích. Podle informační tabulce na objektu je považován za mincovnu, spojitost s touto institucí není prokázána.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.