Turistické cíle v okolí obce Brtnice

nebo vyberte

Brtnice

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 207 záznamů, 4 / 18 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Dyjice
500.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, není známo, Vysočina
Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Brtnice
Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.
 fara
580.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Stonařov
První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.
 fara s kaplankou
550.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třešť
Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.
 Helenín
Höllental
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Helenín
Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.
 Henčov
520.0 m. n.m.
ostatní, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Henčov
Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.
 Heraltice
560.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Heraltice
Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.
 historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.
 Hoffmannův dům
Muzeum Josefa Hoffmanna
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.
 Holý mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Římov
Ojediněle zachovaný komplex zděného vodního mlýna a roubené vodní pily pod hrází rybníka na potoce Římovce, SSZ. od vsi Římova. Obě technické památky si zachovaly kompletní cenné technologické vybavení. Mlýn vznikl nejpozději již před pol. 18. století. Novým majitelem je postupně opravován.
 Hrádek
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Třebíč
Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.