Turistické cíle v okolí obce Jihlava

Renesanční budova postavena na místě obytného domu v letech 1570 - 1585. Přestavena po požáru v roce 1609. Renesanční střední věž byla snesena, nejspíš po požáru roku 1760. Během další doby byla radnice často upravována, zvláště v interiéru. Zatím poslední úpravy proběhly v letech 2004-5.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.

Lovecký zámek, který založili pravděpodobně Kounicové někdy po roce 1736. V roce 1768 Dominik Kounic postoupil zámek Josefu Widmannovi, jehož rodu patřil až do roku 1945, kdy byl zámek jako německý majetek zkonfiskován a přešel do rukou státu. Po privatizaci v roce 2000 v něm byl zřízen hotel, který tam je dodnes.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Kamenný sloup, snad ze 17. století, připomíná jedno z jihlavských popravišť. Čtyřboký dřík má zkosené hrany, na přední straně hlavice je erbovní štítek s reliéfem „limpy“ - sladovnického nástroje, používaného k rozhrnování, přerovnávání a uhlazování vrstvy vyklíčeného sladu při jeho sušení.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Raně barokní sloup se sousoším trůnící Madony s Ježíškem z roku 1668. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Socha Panny Marie s Ježíškem je cca 1 m vysoká kamenická práce na výrazném kamenném sloupu připomínající lidovou tvorbu. Původní záznam v databázi památkové péče uvádí rok vzniku 1685 jako barokního originálu, dnes je považována za mladší kopii Batelovské Madony. Chráněna od roku 1958.