Turistické cíle v okolí obce Vnorovy

Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Jedna z vrcholných realizací architekta Dušana Jurkoviče, kombinující prvky secese s folklórní inspirací. Průčelí zdobeno mozaikami podle M. Aleše, interiéry díly Jožky Úprky a Antoše Frolka. Sídlo Záhorského múzea a Galéria Júliusa Koreszku.

Základní kámen evangelického klasicistního kostela posvětil Ján Klačány 2. června 1787. Dne 18. května 1788 dokončenou stavbu vysvětil Pavel Ježovič. V r. 1888 a 1967 byl kostel s farou opraven.

Obdélná jednopatrová hladce omítnutá barokní fara z l. 1783–1784. Vysoká valbová střecha. Donátory stavby byli Liechtensteinové. Nad vstupem visí jejich erbovní kartuše. Farář František Stárek přispěl na stavbu částkou 1 000 zlatých. Stará přízemní fara stála do r. 1970 vedle dnešní fary.

Rozhledna Floriánka je 22 metrů vysoká dřevěná stavba s ocelovými prvky z let 2013-2014, která se nachází západně od městyse Polešovice. Vyhlídková plošina, na niž vede 80 schodů, poskytuje výhled do širokého okolí. Rozhledna je volně přístupná.

Původně dva středověké domy byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. stol. došlo k barokním úpravám. V letech 1783-1801 v kúrii (paláci) žil básník a spisovatel hrabě Józef Gvadányi. V současnosti kúria slouží jako městská knihovna.