Turistické cíle v okolí obce Ježov

Synagoga z roku 1804, r. 1870 novorománsky upravena Leopoldem Slovákem. K bohoslužbám byla užívána do roku 1941. 22. 6. 1941 zdemolována příslušníky SA. Budova byla dále užívána jako skladiště. R. 1991 vrácena židovské obci, dnes slouží stálé expozici Strážnice a Židé a pro příležitostné výstavy.

První bučovická synagoga byla postavena r.1546. Tu nahradila synagoga z r.1690 a r. 1853 byla na stejném místě postavena další v novorománském stylu. Po 2. svět. válce zde byla hasičská zbrojnice. Zbořena byla v roce 1966. Na jejím místě je vnitroblok bytovek čp.798 a 774 v Komenského ulici.

Bývalá židovská synagoga byla postavena r. 1840 v historizujícím slohu na místě starší modlitebny z 18. stol. Poté, co přestala sloužit svému účelu, byla využívána jako skladiště. V l. 1991-1993 byla stavebně upravena na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne. Patří mezi kulturní památky ČR.

Z r.1318 je listinou doložena první zástava, v níž se sídlo nazývá tvrzí, a od r.1320 je převzali páni ze Šternberka. Na konci 14.stol. držel hrad markrabě Prokop, a proto ho r.1400 obléhal král Zikmund. Dnes je zámek účelové využit(soud).

NPP Váté písky (1992) je v České republice zcela jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Písky pocházejí z fluviálních sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy vyváty.

Naučná stezka při slepém rameni řeky Moravy je zajímavým lužním územím s množstvím skokanů, čápů, volavek. Najdeme zde i ledňáčka a bobra. Z vodních rostlin pak např. stulík žlutý a mnoho rákosu.

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.

Bývalý středoveký vodní hrad z 13. stol, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. R. 1621 zámek silně poškozen, rozstřílen a zapálen. Ve 2. pol. 17. stol. zámek upravován. R. 1945 v důsledku válečných událostí silně poškozen, později opraven.

Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.

Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.

Reliéfní pozůstatky tvrze patrně z konce 13. století, zatím neznámé historie, ležící na hraně terénní terasy, asi 0,5 km severozápadně od dnešní obce Vlkoš u Kyjova

Terénními úpravami v roce 1988 zcela zaniklé tvrziště v poloze Hulínův kopec, jenž dostal název podle rodiny Hulínů, která před asi čtyřmi generacemi v místě bydlela. Bývalé tvrziště se nachází v těsném sousedství kostela sv. Alžběty Durynské (100 m západně od něj) v místě domu č. p. 9.