Turistické cíle v okolí obce Vlkoš

Pomník rakouského vojevůdce Ernsta Gideona, svobodného pána von Laudon, vytvořil r. 1789 Ondřej Schweigel. Generál byl jedním z nejvýznamnějších vojevůdců 18. stol., proslavil se v sedmileté válce v bitvách s Pruskem v l. 1758 - 1761 a ve věku 61 let zazářil ve válce proti Turecku v l. 1788 - 1789.

Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.

Barokní pískovcová socha patrona hasičů, kominíků a kovářů sv. Floriána z r. 1745 od vídeňského sochaře J. K. Schletterera stojící v centru obce u hlavní silnice před areálem bývalého hospodářského dvora. Světec je tradičně v podobě římského vojáka ve zbroji hasícího vědrem hořící dům.

Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.

V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.

Větrný mlýn postavil r. 1870 Ignác Laštůvka z Mutěnic, dále se majitelé často střídali. R. 1890 mlýn převrhla vichřice. Poslední majitel Jan Minařík zde mlel do r. 1949. Ač byl mlýn r. 1969 opraven, v dalších letech velmi zchátral. R. 1999 byl zakoupen obcí Starý Poddvorov a r. 2003 zrekonstruován.

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Kamenný kruh umístěný v krajině Kyjovska na konci Cesty českých panovníků 200 m směrem na Sobůlky. Kruh o průměru 24 metrů tvoří 16 menhirů z dubeneckého pískovce, v jehož středu se nachází kamenný stůl. Slavnostní dokončení 16. dubna 2025. Autor a investor Josef Kouřil s manželkou Zdenkou.

Zámek byl přestavěn z vodního hradu r. 1501 J. J. ze Žerotína. V této podobě zámek přetrval až do 19. stol. V r. 1945 byl zámek zestátněn. Dnes zde sídlí Národní ústav lidové kultury, je zde hist. knihovna obsahující 13 000 svazků, na zámku jsou stálé expozice a také se zde pořádají koncerty.

Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.

Zaniklý hrad, jehož zbytky jsou lokalizovány na Zámecký vrch v katastru obce Březová na Karlovarsku. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.

Tvrz byla založena koncem 15. stol. vedle dvora a místa zaniklé starší tvrze z počátku 14. stol. V r. 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl tvrz renesančně přestavěl. Po třicetileté válce byla barokně přestavěna na zámek. Později upraven na sýpku a pivovar. Dnes je areál v soukromém vlastnictví.