Turistické cíle v okolí obce Cerhenice

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Zřejmě nejlépe dochované cihlové městské opevnění v českých zemích pochází z počátku 14. století. Zejména na východní části obvodu hradby prodělaly tvrdou puristickou restauraci na přelomu 19. a 20. století.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Město Kutná Hora bylo obehnáno v 14. stol. dvěma pásy hradeb, tzv. Dolní a Horní okruh. Hradby byly bořeny v polovině 19. století.

Jednopatrový podsklepený řadový dům s pozdně barokní fasádou. Zdivo je téměř v plné výšce gotické. Do patra vložená roubená komora, barokní krov, mansardová střecha. Oválný barokní výklenek se soškou Panny Marie s Jezulátkem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Jednopatrový podsklepený dům ze zač. 15. stol. upraven empírově v l. 1861-1874. V nároží domu pozdně barokní socha sv. Judy Tadeáše z doby kolem r. 1780. Hodnotný dřevěný novogotický výkladec. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Jednopatrový rohový dům gotického původu s pozdně barokní fasádou z konce 18. století. Původně patrně dva domy. Dvojice gotických sklepů s valenými kamennými klenbami. Ve vykrojeném nároží domu barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původem gotický podsklepený čtyřkřídlý rohový dům. Barokní přestavba před r. 1766. Během přestavby r. 1925 rozdělen na dva domy. V rohu patra č.p. 157/1 barokní socha Korunování Panny Marie. Pozdně gotický lomený portál průjezdu. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.