zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Šardice
Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.
Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šardice
Smírčí kámen připomíná vpád Bočkajovců - Tatarů. Upomínka na zabití šardického občana Buriána, syna Jana Macháče v roce 1605. Datovaná historická památka - památkově chráněná.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sobůlky
Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.
Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.
Barokní pískovcová socha patrona hasičů, kominíků a kovářů sv. Floriána z r. 1745 od vídeňského sochaře J. K. Schletterera stojící v centru obce u hlavní silnice před areálem bývalého hospodářského dvora. Světec je tradičně v podobě římského vojáka ve zbroji hasícího vědrem hořící dům.
Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.
V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.
