Turistické cíle v okolí obce Starý Poddvorov

Hrad Podivín je zmiňován v Kosmově kronice a písemnostech v letech 1062 - 1121. Založen bohatým židem jménem Podiva. Lokalizace není spolehlivě vyřešena, snad někde v jižní části dnešního města, stejně tak neznáme jeho dobu existence a příčinu zániku.

Místo zaniklé tvrze a bývalé obce Potvorovice (nyní Nový Poddvorov) v okolí prameniště potoka za jižními humny dnešní vesnice.

Základní kámen chrámu byl posvěcen 13. 6. 2013 u příležitosti výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Ve dnech 28. a 29. 2. 2018 chrám posvětil arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska Rastislav, spolu s arcibiskupem pražským a českých zemí Michalem.

Lovecký zámeček byl postaven v klasicistním slohu roku 1812 na počest Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Architektura je součástí Lednicko-valtického areálu, památky UNESCO.

Obec vznikla - pravděpodobně i s tvrzi - v roce 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v roce 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí v roce 1375.

Kamenná rozhledna dokončená ke konci roku 2020 byla slavnostně otevřena 11. května 2021. Celková výška stavby je 17 metrů. Vyhlídková plošina se nachází 12 metrů nad zemí.

Klasicistní zámeček vybudoval v letech 1814-16 architekt Kornhäusel. Majiteli byli Lichtenštejnové a zprovu sloužil jako hájovna a příležitostný útulek vrchnosti, později zde přebýval zahradník. Dnes je zde expozice vodního ptactva.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.

Ve vesničce Vrbice na Břeclavsku se nachází sklepní ulička, kterou můžeme považovat mezi ostatními uličkami v této oblasti za netradiční.

Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.

Z původního osídlení se podařilo zachránit stavení (čp. 217) Františka Vymyslického, rolníka a lidového řezbáře, na kterém později hospodařil Julius Bohůn. Stavení je chráněno památkovou péčí.