Turistické cíle v okolí obce Starý Poddvorov

nebo vyberte

Starý Poddvorov

Jihomoravský kraj,  Hodonín  (HO)
Nalezeno celkem 130 záznamů, 2 / 11 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 Hodonín
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Hodonín
Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.
 Hodonín
167.0 m. n.m.
Masarykovo muzeum
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Hodonín
Barokní zámek z roku 1642, v roce 1746 rozšířen. V současnosti je využíván pro potřeby Masarykova muzea v Hodoníně.
 Holíč
185.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Slovensko, Trnavský
Královský hrad z 2. pol. 12. stol. zabrán Matúšem Čákem Trenčianským. Roku 1315 dobyt Janem Lucemburským. Koncem 16. stol. přestavěn na zámek a pevnost. Roku 1736 zakoupen Františkem Lotrinským. Do roku 1918 patřil Habsburkům, poté státu.
 Hradisko u Velkých Bílovic
Velké Bílovice
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.
 Janův hrad
170.0 m. n.m.
Janohrad
zámek - lovecký, zřícenina, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Lednice
Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.
 Jarohněvice
180.0 m. n.m.
Mokronosy
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dubňany
Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.
 kaple Nejsvětější Trojice
329.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Strážovice
Kaple vystavěna jako zámecká kaple v barokním stylu v letech 1751–1753 přímo proti zámku. Několikrát renovována. Naposledy byla celá opravena v roce 1998.
 kaple Panny Marie Sedmibolestné
190.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mutěnice
Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.
 kaple sv. Anny
177.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mutěnice
Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.
 kaple sv. Cyrila a Metoděje
164.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Podivín
Kaple Cyrila a Metoděje pochází z 1. pol. 13. stol. Uvnitř kaple pramen vody. Pravděpodobně postavena u kostela jako baptisterium právě u tohoto pramene. Kaple rekonstruována v 90. letech 20. století.
 kaple sv. Floriána
200.0 m. n.m.
Holíč
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Slovensko, Trnavský
Hřbitovní kaple sv. Floriána byla postavena nejspíše ve 2. polovině 18. století na místě staršího sakrálního objektu. Kaple patřící římskokatolické církvi byla do r. 2018 využívána pravoslavnou církví. Dnes bez využití a není veřejnosti přístupná.
 kaple sv. Huberta
188.0 m. n.m.
Lednicko-valtický areál
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Kaple sv. Huberta je jednou z mnoha drobných romantických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Byla postavena ve stylu romantické neogotiky v roce 1855. Autorem návrhu byl Georg Wingelmüller a sochařskou výzdobu provedl Franz Högel.