Turistické cíle v okolí obce Starý Poddvorov

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.

Barokní zámek z roku 1642, v roce 1746 rozšířen. V současnosti je využíván pro potřeby Masarykova muzea v Hodoníně.

Královský hrad z 2. pol. 12. stol. zabrán Matúšem Čákem Trenčianským. Roku 1315 dobyt Janem Lucemburským. Koncem 16. stol. přestavěn na zámek a pevnost. Roku 1736 zakoupen Františkem Lotrinským. Do roku 1918 patřil Habsburkům, poté státu.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Kaple vystavěna jako zámecká kaple v barokním stylu v letech 1751–1753 přímo proti zámku. Několikrát renovována. Naposledy byla celá opravena v roce 1998.

Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.

Kaple Cyrila a Metoděje pochází z 1. pol. 13. stol. Uvnitř kaple pramen vody. Pravděpodobně postavena u kostela jako baptisterium právě u tohoto pramene. Kaple rekonstruována v 90. letech 20. století.