Turistické cíle v okolí obce Žabonosy

Na místě původní sochy sv. Václava ve středu náměstí postaven 1682 mariánský sloup, doplněný r. 1764 čtyřmi sochami světců, kolem balustráda s reliéfy českých patronů z r. 1882 v nárožích. Sochy nahrazeny kopiemi, ostatní části vyčištěny.

Válcový sloup s korintskou hlavicí nese sochu Immaculaty. Na pročleněném podstavci stojí sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána. Postaven roku 1765. Stojí v západní části Jiřího náměstí.

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).

Areál měšťanského pivovaru v Českém Brodě byl vystavěn v letech 1861–1933. Pivo se zde vařilo do roku 1969, slad vyráběl ještě v následujícím desetiletí. Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova jako sídla různých firem.

Měšťanský pivovar je zde připomínán v roce 1713. Na současném místě pivovar fungoval v letech 1863–1925, jeho posledním majitelem byl Jaromír Řehák. Maximální výstav pivovaru byl 3000 hl. Po roce 1925 byl objekt přestavěn na sladovnu, která na tomto místě fungovala ještě počátkem 21. století.

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.