Turistické cíle v okolí obce Provodov

Telekomunikační věž z roku 2001 opatřená vyhlídkovým ochozem ve výšce 18 m, umožňující výhled na Uherský Brod, Bíle Karpaty a Chřiby.

Empírový dvojkřídlý zámek s barokním jádrem z konce 17. století. Založen Lindenbergy či Sedlickými z Choltic. Před zámkem pozůstatek přírodně krajinářského parku z poč. 19. století. Zámek je nepřístupný.

Ne zcela probádané a jisté tvrziště v zahradě domu čp. 65 ve zlínské části Louky.

Hrabě Volfgang Serenyi, v místech tvrze vybudoval v l. 1730 – 1738 barokní zámek.

Luhačovická přehrada u obce Pozlovice, patří k nejstarším vodním dílům u nás. Je známá díky zdejším rybářským závodům, nedalekými lázněmi a krásnou přírodou v okolí.

Zaniklá tvrz není v písemných pramenech zmiňována, archeologický výzkum určil aktivní období života na tvrzi do 2. pol. 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Sama vesnice byla prvně zmiňována až r. 1407 jako součást lukovského panství. Tvrz dnes připomínají pouze terénní nerovnosti, zejména ochranný val.

Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.

Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné je nejlépe dochovanou patrovou roubenou stavbou s pavlačí a hospodářstvím na Valašsku. První zmínky o této stavbě pocházejí již z r. 1585, své jméno nese po Jurovi Mikuláštíkovi, který byl r. 1663 zvolen fojtem neboli starostou. Od r. 2014 národní kulturní památka.

Tvrz s poměrně zachovalým jádrem, jejíž doba vzniku není zachycena v žádných písemnostech. Odhaduje se, že polovinu 15. století již nepřežila. Areál tvrziště dnes z valné části zastavěn rodinnými domky.

Selská usedlost z 1. třetiny 19. stol. Na přelomu 19. a 20. stol. přestavěna. Od r. 2014 majetek obce. Expozice ze života lidí jižního Valašska na zač. 20. stol. Vzácně dochovaná poloroubená vestavěná komora, dále jizba, kuchyně, chlév a stodola. Není památkově chráněno.

Zmizelá tvrz s reliéfními pozůstatky narušeného tvrziště byla postavena jejími držiteli pravděpodobně v polovině 14. století, tzn. ještě před převzetím bezprostředního okolí význačnými pány ze Šternberka. Zřejmě se jednalo o rod z Tečovic a Buňova. Dnes je v jádře tvrziště soukromá zahrada s odrostlými stromy.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.