Turistické cíle v okolí obce Žilín

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Pískovcová socha z r. 1869 provedena podle dobové lidové řezbářské tvorby. Světec zaujímá vzpřímený postoj téměř bez kontrapostu. Vykulené oči jsou upřené na kolemjdoucího. Velmi výrazné detaily. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Do Vlachovic převezena r. 1827 z Bylnice. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Od r. 1962 stojí před kostelem. Socha životní velikosti v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem v levé ruce. Pravou rukou tiskne ke hrudi kříž s korpusem Ježíše Krista.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Kladné z r. 1745. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. R. 2024 zrestaurována. Mírně podživotní socha světce v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem Ježíše Krista.

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Tečovice se připomínají k roku 1141, kdy v nich jeden lán patřil přerovskému kostelu. Většina však byla světská. Tvrz se v historických pramenech sice neuvádí, ale podle archeologického průzkumu se její vznik datuje někdy po roce 1250.

Lovecký zámek vybudoval v polovině 19. století Filip Stillfried jako centrum loveckého revíru. Po roce 1887 zámek přechází do rukou Rudolfa Stillfrieda, po něm náležel jeho dceram Gabriele a Marianě. Dnes slouží potřebám mysliveckého sdružení Pozděchov.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.