Turistické cíle v okolí obce Podhradí

Kostel sv. Anežky České v Drnovicích je moderní římskokatolický kostel vystavěný v letech 1990-1991. Vysvěcen byl tehdejším arcibiskupem olomouckým Janem Graubnerem 21. července 1991. Je kostelem filiálním ve farnosti Újezd u Valašských Klobouk s pravidelnými bohoslužbami.

Novogotický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje v Bratřejově byl postaven v letech 1871-1890 z darů věřících a příznivců. Konají se v něm pravidelné bohoslužby a od roku 1995 je památkově chráněn.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nedachlebicích byl postaven v letech 1994-1998 podle projektu Ing. Miroslava Maršálka. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Bílovice a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Barokní kostel sv. Diviše v Horní Lhotě pochází z doby kolem roku 1700, věž byla přistavěna roku 1746. Farní kostel je od roku 1958 kulturní památkou a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Římskokatolický kostel sv. Jiří v Pozděchově je barokní stavba z let 1700-1710. Od roku 1868 až dodnes je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1993 je chráněn jako kulturní památka.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Jasenné postaven r. 1672, v r. 1732 prodloužen a v r. 1737 přistavěna věž. Nyní kostel farní s pravidelnými nedělními bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.

Jednolodní barokní kostel může obsahovat části původního románského a gotického kostela ze 13. století. Kamenné ostění okna z doby kolem r. 1240. Poprvé zmiňován r. 1500. V letech 1720 a 1739 barokně přestavěn. Římskokatolický farní kostel. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Kostel sv. Mikuláše vystavěn v empírovém slohu v l. 1844–45 na místě staršího kostela z r. 1680. V r. 1896 poničena kostelní věž požárem. V l. 1891–1900 rekonstruován interiér i exteriér.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.