Turistické cíle v okolí obce Vrbčany

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Válcový sloup s korintskou hlavicí nese sochu Immaculaty. Na pročleněném podstavci stojí sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána. Postaven roku 1765. Stojí v západní části Jiřího náměstí.

Mariánský sloup v Nymburce vznikl roku 1717 zřejmě v dílně F. M. Katterbauera. Kromě titulní plastiky na vrcholu stojí na podstavci sochy svatých Václava, Josefa, Floriána a Jiljí. Opraven 1857 a koncem 20. století.

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).

Areál měšťanského pivovaru v Českém Brodě byl vystavěn v letech 1861–1933. Pivo se zde vařilo do roku 1969, slad vyráběl ještě v následujícím desetiletí. Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova jako sídla různých firem.

Měšťanský pivovar je zde připomínán v roce 1713. Na současném místě pivovar fungoval v letech 1863–1925, jeho posledním majitelem byl Jaromír Řehák. Maximální výstav pivovaru byl 3000 hl. Po roce 1925 byl objekt přestavěn na sladovnu, která na tomto místě fungovala ještě počátkem 21. století.

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Zřejmě nejlépe dochované cihlové městské opevnění v českých zemích pochází z počátku 14. století. Zejména na východní části obvodu hradby prodělaly tvrdou puristickou restauraci na přelomu 19. a 20. století.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.