Turistické cíle v okolí obce Horní Lhota

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Lovecký zámek vybudoval v polovině 19. století Filip Stillfried jako centrum loveckého revíru. Po roce 1887 zámek přechází do rukou Rudolfa Stillfrieda, po něm náležel jeho dceram Gabriele a Marianě. Dnes slouží potřebám mysliveckého sdružení Pozděchov.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.

Památník na místě osady, kterou 2. května 1945 vypálili ustupující němečtí vojáci a popravili čtyři zdejší obyvatele po přestřelce s partyzány. Od roku 1950 zůstaly samoty neobydleny, zbylé dva domy byly strženy roku 1961.

Ocelová věž z 1. poloviny 21. století na vrchu Vartovna 651 m n. m. podle návrhu Ivana Bergmanna byla postavena za 8 měsíců. Rozhledna je vysoká 37 m a má válcový tvar. Vyhlídková plošina je krytá střechou a je umístěna ve výčce 35 m nad zemí.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.

Vodní nádrž Bojkovice, zvaná též Kolelač podle potoka, na němž byla vybudována, pochází z let 1963-1966. Nádrž o rozloze 16 ha slouží jako rezervoár pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Její břehy včetně hráze leží proto v ochranném pásmu I. stupně a nejsou přístupné.