Turistické cíle v okolí obce Zlín-Klečůvka

nebo vyberte

Zlín-Klečůvka

Zlínský kraj,  Zlín  (ZL)
Nalezeno celkem 117 záznamů, 8 / 10 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 residence trinitářů s kostelem sv. Anny
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Holešov
Bratrský sbor z r. 1553 byl v r. 1616 upraven na kostel sv. Anny. Při něm založena residence jezuitů – zrušena 1626. Kostel barokně přestavěn v l. 1743–45. R. 1747 při kostele zřízena a v l. 1748–50 vystavěna residence trinitářů. Zrušena r. 1782.
 Rýsov
542.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj
Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. – 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.
 Šachova synagoga
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Holešov
Šachova synagoga byla postavena namísto pův. dřevěné synagogy, která r. 1560 shořela. Hned poté byla vybudována současná synagoga. R. 1615 byla stavebně rozšířena. Další stavební úpravy byly provedeny r. 1737. R. 1964 byla opravena a byla sem instalována expozice ilustrující historii Židů na Moravě.
 Šarovy
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj
Terénní pozůstatky se nacházejí na ostrožně téměř čtvercového tvaru o straně asi 30 m. Tvrz snad ze 13. stol. je písemně potvrzena roku 1406 za Oneše ze Šarov. Ve druhé polovině 16. stol. zpustla.
 sirný pramen Kuželův vesník
468.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Lipová
Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.
 Skalný
721.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj
Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.
 Sluneční lázně a Vodoléčebný ústav
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Luhačovice
Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.
 smírčí kříž
356.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Horní Lhota
Smírčí kříž s pravoúhle ukončenými rameny z hrubozrnného pískovce. Patrně středověkého původu. Do r. 1885 stál dole v obci u potoka, poté v bývalé farské zahradě při ohradní zdi. Výška kříže 1 m, délka vodorovného břevna 0,80 m. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.
 smírčí kříž
250.0 m. n.m.
Martinický smírčí kříž
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Martinice
Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.
 socha MUDr. Františka Veselého
260.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Luhačovice
Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Lukov
Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775 stojící při cestě z centra obce na hrad Lukov. Kolem soubor 200 let starých lip.
 Starý Světlov
635.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Zlínský kraj, Podhradí
Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.