Turistické cíle v okolí obce Zlín-Louky

Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.

Muzeum v Rusavě najdeme v budově obecního úřadu. Věnuje se převážně zdejšímu kraji, se sbírkami z obce.

Soukromé muzeum dřevěného porculánu nabízí expozici podomácku vyráběného dřevěného náčiní a nářadí, používaného při výrobě. Muzeum založil Lubomír Marušák, který pro expozici vybudoval nejprve r. 2009 roubenou zvonici, a v l. 2010–2011 salašnickou kolibu, ve které bylo muzeum otevřeno 25.6.2011.

Muzeum kovářství v Zemanově kovárně, budova z r. 1550. V držení rodu Zemanů od r. 1847 do r. 1963, od r. 1958 kulturní památka.

Zmizelá tvrz s reliéfními pozůstatky narušeného tvrziště byla postavena jejími držiteli pravděpodobně v polovině 14. století, tzn. ještě před převzetím bezprostředního okolí význačnými pány ze Šternberka. Zřejmě se jednalo o rod z Tečovic a Buňova. Dnes je v jádře tvrziště soukromá zahrada s odrostlými stromy.

V Přírodním parku Hostýnské vrchy ve výšce 618 m n.m. leží vrchol Troják, vedle něj významné turistické a rekreační centrum (SKI areál, pohostinství, nedaleká rozhledna Maruška, pomník partyzánského hnutí, chatová oblast).

Barokní, klasicistně upravený trojkřídlý zámek s rozsáhlým parkem. Postaven Leopoldem z Rottalu v pol. 18. stol. Sňatkem jeho dcery Marie Anny přešel zámek do vlastnictví Dietrichsteinů. Později však často střídal majitele. Jedním z nich byl i Baťa. Nyní soukromý a částečně přístupný.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.

Hradiště bylo pravděpodobně osídleno nositeli púchovské kultury v pozdní době laténské a snad později využíváno i v raném středověku. Prvně lokalitu popsal v r. 1890 J. Kučera a v r. 1896 I. L. Červinka. Některými autory zpochybňovaná lokalita potvrzena r. 1989 kovovými nálezy z povrchového sběru.

Zcela zaniklý zámek či lovecký zámeček, který byl postaven za vlády Marie Anny z Rotalu, provdané Dietrichštejnové, v místě bývalé tvrze, jež byla soušásti dvora. Poprvé je připomínán v pozůstalosti této panovnice v roce 1767. Posledním rodem, který vlastnil zámek před pozemkovou reformou v letech 1923 - 1926, byl rod Baltazzi.